Poslóchéte horní a dolní, domácí a přespolní, co Vám budu povídati,
o tróbských stárcích vypravovati…
Letos se jich sešlo mnoho, tak se dáme hned do toho.
Stejně, jako každý rok, nezbyl vína ani lok.
Proto druhá mája byla, první se jim přelomila.
Jedle, smrk, buk, jim je to fuk.

	KUBA	Když vás Kuba navštíví, posedí jen chvilinku, slivovičku připíjí, odchází přes hodinku. U někoho odchod zvládá, jinde za ním plotek padá. Teď vymyslel nový plán, ‘Velký bylinkový lán’. Polí chce mít stále víc, už teď však nestíhá nic. I do práce téměř nikdy nepřichází včas, šéf se na něj potom zlobí, že jde pozdě zas. Tak se Kubo rychle prober, z aktivit svých něco uber.
Loni dobře osvědčil se, prvním stárkem opět je, on teď troubským tradicím naplno se věnuje. Za to všechno zaslouží si jistě velký dík, třeba z něho jednou bude nový troubský knihovník. Jen co hody přiblíží se, nemá žádné meze, z předhodové maminka ho dom na káře veze. Prvním předsedou se stal, pak to řádně oslavil, další den se jenom ptal, kdo ho domů dopravil.	VÍŤA
	MARA	Zatímco tu přemýšlíme, Mara stojí opodál. Co tam dělá? Dobře víme! Nejspíš se včas nevychcal. Že je kolem plno lidí, s tím si hlavu neláme, nepatří k těm, co se stydí, my se k němu neznáme. Je to náš zlobivý kluk, holky mu vždy byly fuk. Letos to však jiné je. Když se trochu napije, to hned rázem ožije. Nebylo to na pokec, když šel s holkou za Sokec!
Náhradní seš stárek náš, o Lenku se postaráš. Na zkoušce furt nasáváš, promile tím nabíráš. Střevní potíže když má, zvedačkám se vyhýbá, jinak s námi tančívá, problémy s tím dost mívá. Ráno práce prý moc je, ze zkoušek se ulije. Na Sokecu potom sedí, náhle na čas moc nehledí. Víme toho na něj více, když se trochu ožere, domů tahá popelnice, vesnice se mu směje.	ALEŠ
	PETR	Alenka je z něho smutná, že mu jíst až tolik chutná. Bříško se mu vyvaluje, Peťa pásek povoluje. A pak bylo nemilé, když neoblíkl košile. Ušít se mu nová musí, maminka ji vyšít zkusí. Jsou s ním jenom starosti, dělá samé blbosti. Když ho všichni opustí, alarm se hnedka spustí. Jak přijede policie, rychle se někam ukryje. Pokuta mu potom hrozí, zachránit ho musí druzí.
Lukáš je zde nováček, zároveň přespolňáček. Na hody se mu nechtělo, teďka je s ním však veselo. Klobouk s peřím, puška, kamizolka, otočí se za ním každá holka. Že se nesmí zpívat v lese, to náš Lukáš těžce nese. Tak si hody užívá, konečně si zazpívá. Život se mu brzo změní, na podzim se totiž žení. Uklízet se naučí, jinak Verča zakročí. Ponožky, když neuklidí, nerada to Verča vidí. Bez ponožek bos, natluče si nos!	LUKÁŠ
	PEPA	Na fotbal teď nemá čas, jde na hody tančit zas. Skůtr stojí v garáži, tancování překáží. Žádnou zkoušku nevynechá, hody, ty jsou pro něj vším. Každou práci dělat spěchá, tu nejtěžší především. Víťa si ho jenom chválí, prvním stárkem chce ho mít. Všechny tance nejlíp válí, Katka pyšná může být. Na máju si radši přivstal, velký strach měl, že by zaspal. Stavět ji pak začal sám. Řekl: “Seďte! Já to udělám!”
Běžná zkouška hodová Káje hodna není, snad jenom té generální, on si trochu cení. Balit holky zvládá skvěle, má na to svůj trik. Pozve si je do postele, chce to jenom cvik. Pozor si však na něj dejte, oblbnout se nenechejte. Že rozbil Verči kolínka, není pro nás novinka. Nikdy se však nepřiznal, že Miladce facku dal. I ty náš zlobivý kluku, jak můžeš na holku vztáhnout ruku!?	KAREL
	JURA	Polku si rád zatancuje, hezky u ní poskakuje. Svaly má dost vymakaný, na zvedačky jak dělaný. Pěkně si nás nadhodí, občas málem zahodí. Jak má holka kilo navíc, hned je pro něj zcela nanic. Všechno však není o váze, víc záleží na povaze. Jak je kolem hodně lidí, často tvrdí, že se stydí. Když se ovšem napije, hnedka rázem ožije. Svatby, té se ale bojí. Lucko, jestli za to stojí?!
Nitě lezou, švy praskají, Rudovi jsou vesty malý. Není žádný drobeček, ani hodný chlapeček. Když se více napije, hledá s kým se pobije. Hodný je jen za střízliva, po pivku pak jiný bývá. Za svítání spáti šel, májku stárky nenašel. Auto potom dohnat chtěl, bez dýchátka neuspěl. Že jim hubu rozbije, nahlas stárkům slibuje. Však když přijde na to rvaní, Ruda má pak tvrdé spaní.	RUDA
	ZDENÁL	Hody, hody, doprovody, Zdenda čůrá rád do vody. Na Boží Hod hodně pil, málem se pak utopil. Na Popůvský rybník podívat se asi chtěl, že bude jak vodník, nikdo předtím nevěděl. Jenom svoji mašinu nejvíce on miluje, oblečení na ni nemá, na záda si stěžuje. Zdenál sedí na motorce, kolena jak baba má, když to sklopí do zatáčky, může je mít odřená.
Zbyňa, to je stárek slušný, chlast pro něj nic neznamená. Jak se někde začne s pitím, vezme nohy na ramena. Ruplo mu v kuli, jsme pro něj nuly. Na řetězu by nás chtěl, přitom by ho sám mít měl. Chodí jenom v monterkách, polonahý po dvorku, netancuje na zkouškách, vylepšuje motorku. Sliboval pak Markétě, že ji sveze po světě. Neudržels pacholku holku ani motorku!	ZBYŇA
	MATES	Do ABB často chodí, Slušný peníz mu to hodí. Hodně peněz našetřil, pořídil si motorku, pak se s Míšou vypařil, schovali se do parku. Na motorce Matýsek náš jezdívá rád bez míry, pak však sedl do autíčka a vzali mu papíry. On se na to neohlíží, na motorce jezdí dál, asi ho to moc netíží, že jsou fízli opodál.
Loni s námi netancoval, to proto, že maturoval. Letos na výšku se hlásí, angličtinu studuje, to proto tak málo asi, na zkouškách tu snámi je. Snad proto se české bojí, o stárčinu pomoc stojí. Sehnat si svůj vlastní kroj, je však pro něj velký boj. To je potom překvapení, když juchačka k mání není. Kolem Verči se furt točí, brzo na ni nejspíš skočí. Asi se nám to jen zdá, doma svoji slečnu má.	ŠTĚPÁN
	TOMAŠ	Holínky mu sehnat, to byl velký problém. Co na nohy narvat? Možná lodě s pádlem. Ve Střelicích asi nenašel tu pravou, která ho sem táhla, honí se nám hlavou. Ze Střelic k nám do Troubska cesta pro něj dlouhá, autem je to rychlejší, jen minutka pouhá. Na stáčení přišel pěšky, s Míšou bavil se tam hezky. Domů ji pak doprovodil. Že by nový pár se zrodil?
Pájo, Pavle, Pavlíčku, chtěl bys samou jedničku. Život o jedničkách není, teď se jiné věci cení. Škola přece není všecko, to ví každé malé děcko. Verču nesmíš zanedbávat a v knížkách se zahrabávat. Verča se však obětuje, ochotně tě přezkušuje. Fotbal už ti chybí zase, je to poznat na tvém pase. Je to bez něj nuda asi, tak sis nechal narůst vlasy. Beztak zase za krátko, budeš to mít na krátko!	PÁJJA
	TOM	Naše verše Béďovi většinou se nezdají, na něho se ale lepší vůbec skládat nedají. Na stáčení pěkně řádí, kdekoho tam k tanci svádí. Protancoval celou noc, ráno prosil o pomoc. O bečky se přesto sází, někdy mu to nevychází. Letos úspěšný však byl, Sabču s cígem přichytil. Na zvaní se táhne s károu, místo, aby chodil s Bárou. Roků už jste spolu pár, káru vyměň za kočár!

Poslóchéte horní a dolní, domácí a přespolní, co Vám budem povídati,
závěrem o stárcích vypravovati…
Nakonec se trefili, hezký smrček srazili.
Rovná tenká mája to je, celá ves ji obdivuje.