Všechno kolem nás má svůj vývoj, čas zrání, ve kterém se každá věc vyvíjí k dokonalosti. Někdy můžeme vývoj pozastavit, jindy svého maxima nedosáhneme. To však není problém troubského kroje, který na přelomu druhého tisíciletí dosáhl ve svém vývoji toho cíleného vrcholu. Proto okouzluje svou krásou každého, kdo ho spatří, proto udivoval návštěvníky Strážnických slavností, překvapoval na plesech a jiných folklórních přehlídkách v Praze i jinde. Je velmi důležité, aby v tomto čase bylo do kronik zapsáno a do našich srdcí vyryto, že troubský kroj dospěl roku 2000 do tohoto stavu:
Troubský kroj – ženský
Kroj, tzv. “bílák”, který oblékají dívky na slavnost, je na všech 5-7ti naškrobených sukních ukončen krajkou. Vrchní bílá plátěná sukně je “nad plechem” červeně vyšita a rovněž ukončena krajkou. Sukně bývají dlouhé do půli lýtek (taktéž u dětí).
Zástěra bývá z plátna a její červená výšivka prochází kolem okrajů a někdy přetíná tzv. “cestou” zástěru na šířku. Celý okraj je lemován bílou krajkou. Konce tkalounů bývají rovněž ozdobeny červenou výšivkou. Stárky nosívají zástěru z barevného brokátu.
Rukávce (baňke) z bílého plátna jsou červeně vyšívané a jsou ukončeny krajkou, staženy k ruce a v tomto místě se uvazuje červená pentle pomocí gumičky (šířka pentle je asi 3 cm). Úzký krajkový krejzlíček je pravidelně navrapen.
Kordulka, dnes již většinou z brokátu, je zdobena krepinkami a taftovou stuhou na přednicích. Bývá šněrována červenou stuhou od spodu. Kordulka se navléká na rukávce před oblékáním.
Půlka , bíle vyšitá, se váže přes kordulku, překládá se vepředu a vzadu se svazuje tak, aby její cípy splývaly na vrchní sukni.
Na hlavu se vyvazuje červený vídeňský šátek, tzv.”vídeňák”, pod který se dává malý třírohý šátek svazující všechny vlasy.
Kapesník, barevně na okrajích vyšívaný (červená, modrá a nepatrně žlutá), je lemován krajkou. Může být vyšit jen červeně, místo krajky může být zakončen zoubky červeně vyšitými.
Celek velmi vkusně doplňují červené punčochy a černé střevíce.
Troubsko bylo vždy středem celé kotliny, sídlila zde vrchnost, která se starala i o vzdělání v okolních obcích. V té době byl kroj základní rozlišovací element obyvatel jednotlivých vsí.
Červená výšivka se používala již v 19.století. Bílá výšivka nahradila výšivku pestrou v době, kdy na počátku 19.století přišla doba empiru. Po Napoleonských válkách byla znakem chudoby, velké bídy. Troubsko bylo již v dávných dobách bohatou osadou, takže se po přestálých nesnázích vracelo ke svému pestrému životu.
Troubský kroj – mužský
Vesta je zdobena zeleno-žlutou vyšívkou (v poslední době s červenými lístky) u každého knoflíku a knoflíkové dírky, kolem krku a na kapsách s několika zlatými knoflíky.
Košile je bílá s červenou vyšívkou kolem krku, na prsou a na rukávech.
Kalhoty se dříve nosily žluté, později se obarvily na černo, pak se vyměnily za dlouhé tmavé látkové kalhoty. Nyní se nosí společenské černé (nebo tmavě modré) kalhoty zastrčené do holínek.
V poslední době [2019] chlapci nosívají na přespolní hody i bílé kalhoty, které dříve nosívali jezdci.
Holínky se nosí buď klasické kožené půllitry nebo jezdecké.
je vetšinou červeně vyšívaný (může být i s kombinací modré a žluté) s krajkou. Nosí se na levé straně připnutý ke kalhotám. Ženatí jej nenosí.
Klobouk je ovázán trikolórou a ozdoben květinou na levé straně. Ženatí mají klobouk ovázán páskem s červeno-zelenou, květinovou vyšívkou.
A na závěr trenýrky si může každý nosit jaké chce, ale doporučují se bílé s červenou vyšívkou 🙂
