Původ tohoto obřadu není zcela objasněn. Dle mínění většiny národopisců jde zřejmě o pozůstatek jakéhosi veřejného soudu z předkřesťanské doby. Mladý chlapec byl zvolen za krále s právem rozsoudit obyvatelstvo osady ve sporných záležitostech.
V novější době však tento obřad dostal žertovný ráz. Na Svatodušní pondělí chlapec vystrojený za krále projížděl se svou družinou po vesnici na opentlených koních. Šerha, nebo-li vyvolávač, jel v čele průvodu a vykřikoval o děvčatech, hospodářích i o vesnických osobnostech různé zprávy, někdy lichotivé, mnohdy to však bylo veřejné pokárání. Jednotlivé vesnice pak mezi sebou soutěžily o nejlepší jízdu králů a tak docházelo k zajmutí krále cizí družinou. Od toho se tento obřad nazývá také “Honění krále”.
V Troubsku se takto prováděla Jízda králů naposledy r.1880. V roce 1894 byl tento zvyk obnoven a upraven pro národopisnou slavnost a v této podobě je prováděn dodnes, jen s menším počtem koní.
