JANA	Troubská krev v ní koluje, Pavla, ta ji cepuje. Zkouška jedna, druhá, třetí, na plac Jana s chutí letí. Tanec, ten je pro ni hrou, kola zvládá s bravurou.
Pionýrka Anička nová tady s námi je, když si přečte Rychlé šípy, hned na hody tancuje. Žádný tanec není problém, krásně jí to splývá. Modré boky při zvedačkách, velmi často mívá.	ANIČKA
	ALENA	Lenost, trpkost, to je její, Petrovi to nevadí. On s ní doma na Suchým v maringotce dovádí. Po nástupu na vysokou nová slova poznává. Nejde tohle! Nejde tamto! Každého se vyptává. Samostatnost, velký problém, pro Alenku zdá se, každý jiný ve tvém věku už o sebe postará se.
Se svým stárkem při besedě, točí se jak poprvé. Možná jedna zkouška navíc nebyla by ke škodě. Za princeznu u stromu strašila tam děti. Ona místo bombónů rozdávala smetí.	VERČA
	VERČA	Lískovec, Lískovec, škaredá dědina, nedaj tam za Verču ani deci vína. V Troubsku ji ocení nejeden tanečník, kdykoli je možnost, pozve ji na valčík. S Ondrušem na zkoušce často to rozjede, po osmé hodině bohužel odjede.
Když čas má a neučí se, do hospůdky zajde si, s přáteli a kamarády haleká tam na lesy. Párty, koncert, to je její víno, pivo nezvládá, po takovým velkým množství se pak těžko ovládá.	BÁRA
	JANA	Jana zuby spravuje a s Kubou se raduje. Na hodiny nehledí, jsou jako dva medvědi. Pozdě chodit na zkoušky, to je její tradice. Po půl litru červeného, je z ní pěkná dračice.
Když se Katka v podvečeru projížděla krajinou, tak nedala přednost zprava, srazila se s audinou. Proto tady dneska není, netančí a nezpívá. Štěpáne, ty nebuď smutný. Katko, tak to chodívá.	KATKA
	MILADA	Letos, loni, předloni, pořád je to stejný. Náladovost, hádavost, to jí cizí není. Zítra na Miladku čeká dozajista těžký den. V pondělí se totiž hlásí k operaci s kolenem. Po třech letech kapesník stárkovi už vyšila, taky se s ním den co den do půlnoci trápila.
Helenka je holka družná, nikomu nic není dlužná. O kluky se pořád snaží, moc se jí to však nedaří. Maturitu zvládla hravě, vysoká jí vrtá v hlavě. Brno už jí nestačí, do Prahy se teď tlačí.	HELČA
	LÍDA	Když je máji hlídání, Lída chmury rozhání. Večer neví kdy má dosti, ogary pak prohání, ráno se jí třesou kosti a z kostela uhání.