
Haló vy Tróbská děvčátka, sháňéte kačátka. Váš pan král jede, ať vám je nezajede. Haló vy páni muzikanti, zahréte hezky vesele, ať se panu králi a jeho družině, čest a sláva děje.
MUZIKO VESELE
Vítám vás, horní a dolní, domácí i přespolní, kteří jste přišli přes hory a kopce do naší obce, zblízka i zdáli poklonit se králi! Máme krále chudobnýho, ale poctivýho. Zajali nám ho na dolách, na horách, na velikých pastvinách. Vzali mu dvě sta s prázdnýho měšca, dvě sta volů z prázdných dvorů, tři sta koní z prázdných maštalí. Dobře že tam neměl nic, byli by mu vzali ještě víc. Děléte, děléte, pivo nám všem naléte, nás tady dlóho stát nenechéte. Budeme-li tady dlouho státi, budeme vám střechy trhati, pod naše vraný koně stláti. Pojedeme za dědinu, spaseme vám všecku jatelinu, budeme se tak dlóho pásti, pokad se bude keré klásek na poli třásti. Poslóchéte horní dolní, domácí a přespolní, co vám budu povídati v svatodušní neděli.
(Po roce jsou tu u nás zase
naše hody, v neúplné kráse
Co je to za počasí, Same?
Do země, tě za to, zadusáme!)
Po roce jsou tu u nás zase
naše hody, v plné kráse
Počasí je letos zařízeno
ne jak loni, že jo Zdeno?
Dnes tu mám družinu v plné síle
chrániti budeme krále, zarputile
Máme koně, mrkejte na ně
Nechcete býti na špatné straně
Každým rokem se nám ztrácí podsedlové dečky.
Letos místo nich jsme našli na máju vlaječky.
“Cože je to za hadry?” stáří netušili.
Svoji chybu ale velmi rychle napravili.
Na hlídání auto přijelo, kdo to je?
Co tam sakra, s tou motorovkou šaškuje?
Bořičí májí, bacha! Hlídat! Ať neudělají nic
Všechno dobré, pobluli nám plácek a nic víc
Na Instáči chasa z Troubska je
sdílí noční nálety na máje
Tak jim hoďte odběr a srdíčko
ať vám neuteče další storýčko!
Miladka Bartoňková

Na vyšehradě hodná holka bydlí
Na velikonoce jsme si dvorek prohlídli
Štamprle nám nalívala
Pak se nás těžko zbavovala
Na zkouškách se pořád učí
Někdo by mohl říci že se tím spíše mučí
Zeměpis někdy lehce pokulhává
Myslím že si občas i zanadává
Na záchod drbat chodí
Čert ví o čem tam mluví
Řeší kluky zabývajicí se fotbalem
A zapíjí to gin tonikem
Od minula se ve zvedačkách zlepšila
Všechny nás tím překvapila
A na zábavě hodové
Miluje písně lidové
V Kounicích se mnou tančit nechtěla
Rázem mě u tance zastupovala Nela
David i já lehce otráveni jsme byli
Přesto jsme to do rána statečně přežili
Barbora Loucká

A tak se to přihodilo,
že na troubských hodech se děvče z Říčan objevilo.
Tam však nikdy netancuje,
spíš Ostopky ona preferuje.
No to je mi nadělení,
Volňas letos k mání není.
Musela tedy Barča vyrazit,
a nového stárka si najít.
Moc by Vás asi nepřekvapilo,
kdybych řekl, že se jí to podařilo.
Jenže pokud má on do Ostopek jít,
musí si to holka v Troubsku odtančit.
Cukrářkou je ona vyučená,
ale v papírnictví je víc spokojená.
Obojí však u nás využila,
koláčky napekla a pentličkami zásobila.
A když zrovna nepracuje,
brambory na zahrádce zasazuje.
Po večerech kriminálky čtívá
a sem tam i košile vyšívá.
Na zkouškách s námi poctivě trénuje,
ale alkohol ten moc nepije.
Není to však překvapení,
vždyť řídit domů musí po setmění.
Na apríla nás všechny potěšila,
když nás slaďoučkým likérem obdařila
A řekl bych vám toho o ní více,
ale šerha má jen jedny plíce.
Kristýna Adamová

Moja stárka Kristy,
Na zahradě nemá žádný listí.
Má tam však trávník a bazén,
Kam všichni rádi skočili rázem.
Je z ní nově adrenalinový lezec
Má v plánu přejít ferratový řetězec.
Studuje v Budějcích a poctivě tam maká.
Je to však daleko a domů jí to láká.
Stárci jsou pro ni spotřební zboží,
každý rok si jiného na seznam vloží.
Má dlouhý a zlatý vlas,
Malou nožku a útlý pas.
Chodí pravidelně ke zpovědi
a nikdy neotálí s odpovědí.
Na sokecu v tělocvičně zachránila pavoučka,
její velké srdce na nikoho nepočká.
Udělala, co si přeje Bůh,
A vesele oslavila Svatý duch.
Až jí bude tak 110,
Přijde Bůh a zmáčkne reset.
Pavlína Jelínková

Se svým stárkem tancuje už třetí rok
Že to tak příště nebude je asi šok
Kdo by přeci jen chtěl stárku,
Co má shánění kroje na párku
A co jsem to slyšel za hovadinu
Že v neděli by jste vycházeli na Vyšehradu?
Stárky se maj vyzvedávat z domů
Nemusí to tu být jak u debilů
Se street dancem přestala
Novou zálibu získala
K pěveckému sboru se připojila
Že by snad na hody trénovala?
Její účel však byl jiný
Zájezd do Bulharska, na ten cílý.
Jak o výletu se sborem slyšela
Přihlášku si rychle napsala
Ale ať ji básnička jen nehaní
Tancovat zvládá skvěle, to bez lhaní
A trávník u Jelínků už se ví
Je z celé obce nejlepší
Karolína Adamová

Holka je to sice milá
Vařit se však neučila
Na intru a nebo doma
V kuchyni je vždy pohroma
V Troubsku jí as není blaze
Cestování pak jde snáze
Půl rok teď v koreji ztratí
Jestli pak se ještě vrátí
Do práce autem jezdívá
Chodců však stále ubývá
Musí urazit velkou dálku
Když hlídá děti v indiánku
Kája nové tetování má,
prý se s ním všem vychloubá.
Jaktože my ho ještě neviděli?
Nemáš ty ho snad na pr…?
Tereza Kuklová

Naposledy šest let zpátky tancovala,
pauzu si pak dlouhou znenadání dala.
Ani letos ovšem neměla v plánu jít,
pouze přišla svému hodinovému stárkovi hody zachránit!
I když stárkou nějákou chvilku nebyla,
S elánem se do letošních hodů vcítila.
Když už za náma do troubska přišla,
Tak si řekla že z vlastního domu ráda by vyšla.
Na lásku prý nestačí jen obyčejný pár,
ve třech lidech sdílela ten romantický dar.
Však v naší kase ji vítáme s otevřenou náručí,
A možná se od ní naše stárky něco naučí.
Mia Bořecká

Mio, co o tobě říci dnes máme,
že už prý vůbec nikam nechodíš, víme.
Na školní učení se ráda vymlouváš
Prokrastinaci však přednost dáš
Chceme znát, jak je to s tou tvojí docházkou,
včasný tvůj příchod je prý velikou otázkou.
Budík ti nezvoní, spíš totiž dál,
I za tvého stárka, co by spánek potřeboval
Jedině psi tě prý probudí hned,
když začnou štěkat a budit tvůj svět.
Když budík neselže, zkoušíš to zas,
autobus prý nezastavil, nebo nejel včas.
Doktorkou skvělou ty jednou budeš,
věříme, že zkoušky úspĕšnĕ zmůžeš.
Všechny ty tituly světa chceš mít
kdo ví, zda ještě budeme vůbec žít.
Na praxích jde ti to naprosto skvěle,
chodíš tam s odvahou a ráda směle.
Dokud ti nemají odebrat krev,
pak se hned spustí tvůj plačtivý řev.
Hudbu ti k tomu prý z mobilu hrají,
Horkýže slýže ti odvahu dodají.
S mám v píči na lehátku strach zaženeš,
jinak si na křeslo ani prý nesedneš.
O vege stravě ty stále jen mluvíš,
Nejednou však steakem dietu porušíš
Cheeseburger z mekáče si ráda dáš,
plantbase stravu pak rychle zamítáš.
Ve spolupráci s Cord Decker kroje nechat si šít
S tou naší Troubskou chasou na Eurovizi jít
Show na Petrželka playlist tam předvedeme
Tvojí energií a krásou všechny uhraneme.
Klára Kocmanová

Juž po šesté ji tu máme,
hodově tu s námi stárne.
Zkušeností má už dost,
tančí jen tak pro radost.
Co se týče toho stáří,
třetí nejstarší stárka? To je k pláči…
Jde to poznat i na tom pití,
večer jeden drinčík, ráno je ti k zblití.
A potom vstát je větší boj,
než naškrobit celý kroj.
Na zkoušky vždy na poslední chvíli,
hlavně že jí 100% docházka svítí.
Za to tě však chválíme,
že tě dvakrát týdně vidíme.
Teď si podáme tvoje řízení,
tam nevidíme velké zlepšení.
Sice přes čtyři roky řidičák máš,
i tak sloupky u Campusu ohýbáš.
Škola vypadá že ti zatím svědčí,
na obchodce máš asi ambice větší.
A co práce? Tam není třeba slova…
Za měsíc bude jiná zas a znova.
Příští rok za hlavní s Edou,
co tam ti dva spolu svedou?
Popůvky a Drnholec,
no to by byl kakanec.
Ze sobotní zábavy,
Kája brzy utíká.
Prý se kvůli Matějovi,
též s nemocí potýká.
Ale hlavní prý by znovu chtěla být,
byť pořád tvrdí, že už chce mít klid.
Dobře si to rozmysli do příštího roku,
Ať se zase nedopouštíš ukvapených výroků.
Rozita Turková

Dívka je to rozmanitá,
týkajíc se oblečení i nálady.
Přesto je hlavné vysmátá,
Hlavně když vzpomíná na svoje příhody.
Decibely, ty má o pár vyšší,
občas zní jak to rozladěné piáno.
Není kdo ji neuslyší,
spíš, když téma není zadáno.
Róza nerada schovává,
Toť co blízko srdce uchovává.
Diví se pak jen neználek,
Proč tak vášnivé nenosičky podprsenek.
Že všude chodí pozdě, to ví celá ves,
na čas nedorazila včera ani dnes.
Vůbec ji netrápí, že na ni lidi čekají,
hodinky pro Rózu žádný smysl nemají.
Stará se o mnoho dítek,
doufejme jen že nevyvolává mnoho bitek.
čitelka to bude ale dobrá,
však i Noxi si dveře sama otevírá.
Toť ta Róza naše,
Růže našich hodových dnů.
Snad ona po polce naše,
nemá ze mě mnoho morbidních snů.
Tereza Anna Valešová

Těžké je to míti stoprocentní docházku?
Ne však pro tuhle zdejší rodačku
Dvakrát týdně cestuje, je to pořádná dálka,
učení nováčků miluje – že by nová hlavní stárka?
Ale po chvíli už má zaučování trochu nad hlavu.
A řešení? Jednoduché. Výlet do pivovaru!
Měla by však už začít odmítat tyto nabídky,
když se vrací rudá jak z čínské vojenské přehlídky.
Zvedaček se zas po roce bojíš,
Úplně zbytečně, vždyť je umíš!
Nemáš teda dobrou praxi s Ukropcem,
To si s ním radši tančíš pod futrem
Zvykem zase na všechny milá byla,
A to se ani vůbec nesnažila
Ale pozor, Umí se chovat i dost divoce,
Stačí se jí špatně chytnout, a už ječí jak opice
Tak snad tě zas za rok na hodech uvidíme,
Však my tady na tebe pořád myslíme,
Jen si ale zařiď nových zážitků a zájmů spoustu,
Ať si je nemusí tvůj stárek dva dny před hodama cucat z prstu
Nela Konečná

Pod kostelem bydlí holka,
kterou celkem baví polka.
Trapně jí je když musí zpívat,
prý radši na troubský fotbal bude se dívat.
O sport tady ale nejde tuším,
asi ji pro fotbalistu srdce buší.
Na zápasy hnedle spěchá,
vidět ty kluky, to je její útěcha.
Vzorná holka, to se ví,
oproti ní jsme všichni přihlouplí.
Na zkouškách se pořád učí,
ikdyž hudba vedle hučí.
Na klavír si ráda hraje,
a vínko potají po troškách saje.
Nikdy to ale nepřehání,
poněvadž musela by na pokání.
Se stárkem to těžké bylo,
hlavně když se hodně pilo.
A kdo ví, třeba příští rok,
budou tančit po boku bok.
Kristýna Jelínková

Na hodech je dalším rokem
Valčík ji jde ladným krokem
Polku už zas tolik neumí
Kdo s ní tančí toho pak vše bolí
První rok je na chemce
a už sedí v laborce.
Protokoly dělá místo zkoušek,
piva si dá vždy jen doušek.
Co je ABV to vůbec neví,
do mísy pak večer hledí.
Ještě že ti ta škola tolik jde,
kadeřnice z tebe nebude.
Na hody moc náladu nemá,
nám to přijde hrozná škoda.
Snad ti názor změníme
a příští rok se vidíme.
Sára Kanioková

Sára, děvče z Lednice,
co ctí naše tradice.
Bydlí tam, kde není nic,
než-li k nám má blíž do Omic.
Podle mamky spořádaná,
slušná a dobře vychovaná!
Na zkouškách vždy na ni čeká,
kam asi tak pořád spěchá?
Do chaty oknem po setmění,
normální vstup, ten pro ni není.
A klasická obuv ta je k čemu?
Dneska tančí v botách z Temu.
Sportovkyně ona je,
v beach volíku boduje.
I malovat celkem umí,
na Instagramu všichni čumí.
První hody za sebou má,
i přesto že ráno v kostele omdlévá.
Ale všichni pevně věříme,
že tě tu příští rok znovu spatříme!
Dá li Pán Bůh, za rok se k vám vrátíme a něco nového vám zase povíme.
MUZIKO TUŠ
