Národopisný soubor Podskalák Troubsko

Národopisná slavnost v Troubsku 1981

V neděli 7. června 1981 uspořádala Osvětová beseda spolu s TJ Sokol v Troubsku za pomoci dalších institucí národopisnou slavnost, která se stala místem setkání folklórních skupin z Brněnska. Již několikrát jsme v našem časopise psali o nutnosti vytvořit pro rozsáhlý region širšího Brněnska vlastní regionální folklórní festival. Zdá se, že nejschůdnější řešení by bylo možno realizovat právě v Troubsku, obzvlášť když přetrvá současný zájem pořadatelů, garantujících institucí i samotných účinkujících skupin.

Slavnosti zahájil průvod všech účinkujících skupin obcí do areálu TJ Sokol, kde se odbývalo vystoupení. Program otevřely děti z Mateřské školy v Troubsku pásmem lidových tanců, které vycházely z Moravské besedy. I když tanců byla celá řada a jejich nácvik vyžadoval velké úsilí, stejně jako krojové vybavení dětí, je nutno poznamenat, že úspěch by byl ještě větší, kdyby děti vystupovaly s folklórním materiálem, jenž by byl odpovídal jejich věku a mentalitě. Neopakovatelným zážitkem však bylo vystoupení děvčat folklórní skupiny Podskalák z Troubska s královničkami. Jak krojové vybavení, tak provedení bylo na patřičné úrovni. Jen trochu rušivě působil pomocný doprovodný zpěv žen. Je škoda, že celé pódium nebylo ozvučeno. Pak by mohla děvčata zpívat sama bez pomoci, Skupina Rákosník z Omic předvedla divákům celou řadu tanců z Brněnska. Jednalo se hlavně o figurální tance, především řemeslnické, ale objevila se i kola, šotyš, štajeryš atd. Chybou je, že skupina nemá vlastní doprovodnou hudbu. Použitá nahrávka byla špatné úrovně a zbytečně snižovala dobrou úroveň vystoupení teprve tři roky existující folklórní skupiny složené ze samých manželských párů.


Troubsko 1981. Skupina Podskalák z Troubska při ukázce hodů. Foto Jan Krist.

Při absenci muziky se jen těžko může výrazněji prosadit zpěv mužů, kde jsou - především v projevu - jisté rezervy. Skupina z Tuřan vystoupila se zahájením hodů. Předvedla zvedání stárků, dívčí kolo a tance pod májí, především opět figurálního charakteru. Na ně navázala ženská skupina z Ostopovic předvedením "babských" hodů, scénkou, s níž už slavila řadu úspěchů. Do jejich vystoupení zasáhl značně rušivě déšť. Po vynucené přestávce pokračoval program ukázkou hodů z Troubska. Domácí skupina předvedla tanec pod májí, stínání berana a sóla. Pro déšť se nemohla uskutečnit jízda králů na koních a tak pořadatelé přistoupili k řešení, kdy vyvolavač jízdy králů předčítal texty do mikrofonu. Protože se však na pódiu jinak nic nedělo; působila celá scéna staticky a zdlouhavě. Pak již jen dechovky vyhrávaly k tanci pod májí. K pořadu jako takovému je nutno poznamenat, že se jednalo o skládačku z programových bloků jednotlivých folklórních skupin, že konference byla realizována v obecně oznamovací rovině, a že i když v druhé polovině pořadu zasáhl rušivě prudký déšť, je škoda, že závěr pořadu nevyzněl. Mezi jednotlivými programovými bloky byly určité časové rezervy, avšak nejistota při vystupování se projevila i v časových mezerách uvnitř bloků, kdy tanečníci často čekali na hudební doprovod.

Jinak pořadatelům je třeba připomenout, aby lépe a bohatěji organizovali služby pro návštěvníky, a zejména aby větší pozornost věnovali ozvučení celého pódia. Zásadní otázkou je, kde tubo slavnost konat v Troubsku příště. Jistě, rozsáhlý areál TJ Sokol je místem v obci nejvhodnějším. Je třeba zvážit, zda slavnost nekonat místo pod lípami za Sokolovnou, kde se konala letos, raději na sousedním hřišti, kam se vejde daleko více návštěvníků.

Přes těchto několik výtek je nutno zdůraznit, že slavnost v Troubsku se stala významnou kulturně politickou akcí, na níž měly folklórní skupiny z Brněnska možnost vzájemně srovnat výsledky své činnosti. Troubsko tak značnou měrou přispělo k další aktivizaci folklórního dění na Brněnsku.

Jan Krist zdroj

Národopisná slavnost v Troubsku 1982

"Pojďme spolu a zaposlouchejme se do písní a říkadel, do obřadů a zvyků, do tanců a nápěvů onoho kraje, kde prý folklór, kde prý lidová kultura už dávno přestala žít - a přece žije a udržela se až do dnešních dnů. Pojďme spolu na Brněnsko a do jeho dědin".

Tímto prologem byla v neděli 30. května 1982 zahájena národopisná slavnost v Troubsku. Prologem velmi výstižným, neboť po realizaci pořadu "Ta brněnská brána" na Mezinárodním folkloristickém festivalu Strážnice 1980, připraveného a realizovaného za obětavé pomoci nositelky vyznamenání Za vynikající práci Zdeny Jelínkové, Brněnsko opět ožilo v plné své nádheře a podmanivosti. Řada skupin, založených právě před zmíněným vystoupením ve Strážnici, začala pravidelně pracovat a spolupodílet se na místním kulturně-společenském životě jednotlivých obcí okresu Brno-venkov.

Historie troubské slavností je spojena s rokem 1894. Tehdy se pod vedením Leoše Janáčka, Lucie Bakešové a Konstantina Sojky uskutečnily slavností poprvé a jejich součástí byla také výstavka krojů a výšivek. v roce 1895 se skupina z Troubska zúčastnila Národopisné výstavy českoslovanské v Praze a velký úspěch, vyvolal zvýšený zájem o lidovou kulturu Brněnska a její uchování. Tím byl dán základ pro rozvíjení kulturního dědictví tohoto kraje také v dnešní době.

Slavnost v roce 1982 byla zahájena průvodem účinkujících skupin a souborů ulicemi Troubska. Po přivítání hostů byl zahájen v přírodním prostředí troubské sokolovny téměř tříhodinový program, v němž postupně vystoupily skupiny z Troubska, Omic, Komína a Žatčan.

V prvním vstupu divákům předvedly děti z mateřské a základní školy v Troubsku pásmo dětských tanců. Druhý domácí kolektiv, národopisný soubor Podskalák, se v průběhu pořadu představil divákům s několika, velmi dobře připravenými čísly. Zaujaly nejen královničky, nacvičené podle zápisu L. Bakešové z roku 1894, ale i obřadní tanec kohótek, který pro soubor rekonstruovala Zdena Jelínková, nebo hodová scéna stínání berana a jízda králů s vtipným vyvoláváním šerhy, které představovaly nejúspěšnější programová čísla odpoledne. Druhou obcí, kterou v programu zastupovaly dva kolektivy, byl Komín. Nejmenší děti souboru Komíňáček předvedly nejprve husopasecké hry, říkadla a popěvky. Jejich starší kamarádi pak pásmo "královničky" v podobě, jak se podle zápisů tancovaly v Komíně koncem 19. století. Členové národopisného souboru z Komína vystoupili s pásmem táhlých rekrútských písní, v němž uvedli také tance hanácké, třasák a tajč a při svém druhém programovém vstupu s ukázkou hodového veselí a tanci šotyš - polkou a řeznickou tak, jak se tančily dříve na návsi pod hodovou májí. Troubské národopisné slavností se také zúčastnil dětský soubor Cézava ze Žatčan (vystoupil s pásmem dětských tanců a her, v němž nechyběla brněnská kola) a národopisný soubor Rákosník z Omic, který předvedl horácké tance štác, kohótek, trojky, hulán a hoptajč z Protivanova, Benešova, Štěpánova a Velkých Opatovic. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí.

Na přípravě a organizaci letošní národopisné slavnosti v Troubsku se společně podílelo Okresní kulturní středisko Brno-venkov, TJ Sokol a Osvětová beseda Troubsko. Pracovníkům těchto organizací patří především dík všech návštěvníků za hodnotný program i příjemné odpoledne, které jim připravili. Věříme, že úspěšně započatá a dobře se rozvíjející práce souborů a skupin na Brněnsku bude i dále pokračovat a že i v následujících letech se s jejími výsledky seznámíme nejen při národopisné slavnosti v Troubsku.

František Synek zdroj

Národopisná slavnost v Troubsku 1983

V neděli 22. května 1983 uspořádaly v Troubsku Okresní kulturní středisko Brno-venkov, Osvětová beseda a Tělovýchovná jednota Sokol v Troubsku okresní národopisnou slavnost. Tak jako v minulých ročnících se zde vedle domácích sešly i soubory a skupiny z okolí Brna. Je nezvratnou skutečností, že hudební a taneční folklór prožívá na Brněnsku v současné době renesanci. Některé kolektivy navazují na místy ještě dosud živé regionální tradice, jiné se opírají o sběry a spolupráci odborníků. Vše se to promítá do folklórního života celého Brněnska. Nasnadě je, že to nachází i svůj odraz ve zvyšující se úrovni práce souborů a skupin.


Královničky z Troubska. Troubsko 1983.
Foto J. Uherka.

Program těchto zajímavých regionálních slavností otevřel průvod všech účinkujících obcí, který skončil v areálu u sokolovny. Ten se nachází v příjemném prostředí pod lípami, jeho nevýhodou je stísněnost a nedostatečný prostor pro nástupy, odchody a pro pohyb účinkujících vůbec. To do jisté míry ovlivňuje i scénické uvádění folklóru.
V pořadu "Na dědině a za humnama" se nejprve představily všechny skupiny slavnostním nástupem, k němuž hudební skupina Moravští niněristé z Brna pod vedením J. Košíka zazpívala a zahrála jednu místní píseň. Nástup a odchod skupin byl poznamenán dlouhými časovými odstupy, na nichž se podílelo už zmíněné stísněné prostředí této přírodní scény. Pak děti z mateřské školy v Troubsku vystoupily s pásmem tanečků za doprovodu dechové hudby Bobravanky. Jejich vystoupení působilo samozřejmě více opravdovostí a citovostí dětského projevu, pouze doprovázející hudba by se pro. příště měla vystříhat delších časových prodlev při změnách tanců. Domácí soubor Podskalák nejvíce doplatil na zcela nedostatečné ozvučení pódia. Místní děvčata předvádí totiž každoročně tradiční královničky. I nyní byla pečlivě připravana a ustrojena, avšak nevýrazný pěvecký výkon spolu se zmíněným ozvučením zapříčinily, že jejich provedení královniček nevyznělo tak, jak by mělo. Skupina ze Střelic za doprovodu cimbálové kapely ze Žatčan předvedla ukázky některých tanců. Nedostatky v ozvučení se snažila odstranit tím, že jim pomáhaly zpívat ženy přímo do bočního mikrofonu. Soubor Cézava ze Žatčan zatančil dobře brněnská kola, soubor Rákosníček z Rosic za doprovodu hudební skupiny M. Horkého uká

zal dětské hry, říkadla a tanečky z Brněnska. Domácí Podskalák v pásmu, podle nějž byl nazván celý pořad, znázornil malování vápnem pod okny děvčete a pak celou řadu místních variant lidových tanců. Skupina Líšňáci za playbackového doprovodu Brněnských gajdošů zatančila čtyři tance, po ní Moravští niněristé zazpívali a zahráli tři písně z Brněnska a pak taneční pár ze skupiny Líšňáci ukázal tanec "vénešná". Skupina Babe z Ostopovic za pomoci několika tanečníků z Troubska předvedla martinské hody a Líšňáci za playbackového doprovodu líšeňské dechovky další čtyři tance. Vůbec Líšňáci působili velmi dobrým dojmem, mají vytancované tanečníky a jistotu pohybu po jevištu. Domácí skupina Podskalák vystoupila dále s pořadem horáckých řemeslnických tanců, jimiž se snaží obohatit svůj taneční repertoár. Jejich provedení bylo výborné a i stylovější než u některých horáckých souborů. v závěru proběhla ukázka vyvolávání šerhy při jízdě králů v Troubsku, jemuž uškodila přílišná délka. Je třeba si uvědomit, že se jedná o součást pořadu, který by měl v závěru gradovat. Proto by bylo lépe toto číslo přesunout jinam, snad hned do úvodu, kde by mohlo ústrojně navázat na předchozí průvod.
      Celý pořad měl až na závěrečné vyvolávání šerhy vzestupnou tendenci, tanečně upoutala skupina z Troubska a Líšňáci, s tanci obohaceným programem vystoupila skupina Babe z Ostopovic, jež by měla obdobným způsobem pokračovat v činnosti i do budoucna. v programu byla patrna také nízká početnost kapel na Brněnsku, které jsou schopny doprovázet soubory a skupiny. Zde je třeba zvýšit úsilí při poskytování metodické pomoci ze strany státních kulturních institucí. Jinak je nutno tyto regionální folklórní slavnosti, které se konají v nejtěsnější blízkostí průmyslového centra a velkoměsta, jen vítat a podporovat. Přispívají totiž nemalou měrou ke zvyšování aktivního kulturního vyžití obyvatelstva a zanedbatelná není ani jejich výchovná a obecně poznávací funkce.

Jan Krist zdroj

Národopisná slavnost v Troubsku 1984

Městečko Troubsko se stalo 3. června 1984 počtvrté místem setkání národopisných souborů a skupin z Brněnska. Původně místní národopisná slavnost přerostla tak díky cílevědomé práci řady domácích organizátorů za spolupráce pracovníků OKS Brno-venkov v pestrou přehlídku výsledků celoročního úsilí a činnosti souborů a skupin ZUČ tohoto okresu.

Letošní slavnost byla zahájena krojovaným průvodem z náměstí do areálu místní TJ, kde v příjemném a stinném prostředí sokolské zahrady začal více než dvouhodinový pořad písní a tanců, na jehož přípravě se podílel autorský kolektiv: Ludmila Sovová, Libuše Špalková a Antonín Špalek. Pořadem provázela Jana Čipáková.

Po nastoupení všech účinkujících kolektivů na pódium odezněla společně úvodní píseň odpoledního pořadu "Aj, tá troubská veža...". v dalším programu se pak postupně vystřídalo šest dětských národopisných souborů. Nejprve předvedly děti z místní mateřské a základní školy pásmo "moravských národních tanců", soubory "Rákosníček" z Omic a "Hájek" z Ostopovic zaujaly zpracováním dětských her, zvyků a říkadel. Děti souboru "Cézava" Osvětové besedy Žatčany se představily dobře sestaveným i předvedeným pásmem písní, tanců a her z Brněnska. Dětskou část pořadu ukončila sólovým zpěvem V. Pacalová ze souboru "Hájek", soubor "Oříšek" z Ořechova ukázkou "královniček" a opět soubor "Hájek" tancem "šotyška". Druhou polovinu pořadu, vystoupení dospělých souborů, zahájila skupina J. Košíka "Lučec" hrou na niněry a vokálním podáním několika písní z Brněnska. Ukázky z troubské svatby předvedli členové souboru "Podskalák", kteří v závěru celého pořadu vystoupili také s pásmem "horáckých tanců" a ukázkou "jízdy králů s vyvoláváním šerhy". v této částí programu dále účinkoval soubor "Rákosník" z Omic s uveden"m dvou pásem "horáckých tanců" a tanečně i hudebně velmi dobře připravený "Hanácký soubor" SZK železničářů z Brna s ukázkou "starých brněnských tanců".

Slavností v Troubsku zaznamenaly v roce 1984 opět další programové zlepšení. Řada dětských i dospělých souborů prokázala umělecký růst, který je odrazem cílevědomé práce vedení těchto kolektivů. Málo se však doposud daří řešit otázku doprovodných hudeb k těmto kolektivům, i když i zde se v tomto roce mnohé výrazně zlepšilo. Program slavností byl naplněn pestrým materiálem, obsahově čerpajícím z Brněnska a blízkého Horácka, ale jeho stavba vyžadovala více práce s jednotlivým? programovými vstupy všech kolektivů. Úvodní dětská část byla příliš dlouhá, přestože nabízela svými čísly materiálově i tematicky stejná pásma. Domnívám se také, že nebylo programově nevyhnutné zdvojovat vystoupení souborů "Hájek", "Rákosník" a "Podskalák", i když všechny patřily skladbou i předvedením svých čísel k nejlepším.

Troubské slavností si během své existence získaly řadu pravidelných návštěvníků a jistě již mají své pevné místo v kulturním kalendáři Brněnska. A právě pro další zlepšení slavnosti nutně potřebují vytvořit "svou" koncepci, jejíž obsah by se pozitivně odrazil formou dlouhodobé přípravy členů programové komise s jednotlivými soubory ve skladbě i úrovni festivalového pořadu. Potěšitelný a u řady souborů doposud živelný zájem mládeže a dětí o tuto formu aktivního využívání volného času je třeba dále cílevědomé rozvíjet.

František Synek zdroj

Národopisná slavnost v Troubsku 1985

K tomuto ročníku není v archivu Národního ústavu lidové kultury žádný článek. Přidáváme proto úvod z brožury vydané pro tuto slavnost.

Letošním pořadem vzpomínáme na Moravské lidové slavnosti, konané ve dnech 15. - 18. srpna 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Brněnsko bylo na těchto slavnostech zastoupeno národopisnou skupinou z Troubska, skupinami dívek z Ořechova a Šlapanic a hudbou z Ořechoviček. Pastýř a dudák Matěj Uhlíř z Omic, který se měl výstavy také zúčastnit, se jí, bohužel, již nedožil. Národopisné slavnost měla být v Praze zahájena 15. srpna mohutným průvocem účinkujících, směřujícím ze Žofína na výstaviště. Pro nepřízeň počasí však byl průvod odložen na příští den.

V průvodu šli účinkující z Brněnska v tomto pořadí: královničky z Ořechoviček, Troubska a Šlapanic, hudba z Orechoviček a celá skupina z Troubska s hodovým beránkem. 15. srpna odpoledne pak v pořadu moravských národopisných skupin vystoupilo jako třetí Troubsko s hody. Čtvrté byly ořechovské královničky v podání uvedených skupin. Po programu účinkovala celá skupina z Brněnska v rámci lidové veselice a volné zábavy vystupujících na návsi výstavní České dědiny - v jakémsi malém skanzenu - u horáckého statku z Novoměstska.

Skupina z Troubska připravovala původně pro pražskou výstavu ještě svatbu, jak vysvítá i z výstavní brožury. Zřejmě však z časových důvodů (slavnost probíhala v době nejpilnějších polních prací) bylo od svatby upuštěno.

Letošní pořad národopisné výstavy v Troubsku se programově zaměřuje na ta čísla a tematické okruhy, které byly předváděny na Národopisné výstavě v Praze. Příprava výstupů pro pražskou výstavu procházela složitým přípravným procesem. Rok před pražskou výstavou byl program připravovaný pro Prahu předveden podle původního záměru v celé šíři na domácí národopisné slavnosti, spojené s výstavkou dokladů hmotné kultury Troubska a nejbližšího okolí.

V pořadu v Troubsku v roce 1894 byli zastoupeni děti hrami a říkadly, dívky předváděly Královničky, dospělí pak hody a svatbu. Ve výběru čísel pro letošní slavnost jsme se proto přidrželi této původní osnovy. Oproti programu z pražského vystoupení roku 1895 tak rozšiřujeme porad slavností o vystoupení dětí a o některé vybrané svateb¬ní scény. V závěru pak zazní vyvolá¬vání šerhovo z jízdy králů, která by¬la také součástí troubské slavnosti v roce 1894.

Proti původní koncepci z roku 1894 je rozšířen i počet původních skupin o skupiny z Brněnska i z okrajových částí, dříve samostatných obcí Brna - z Ostopovic, Omic, Blučiny, Žatčan, Líšně, Tuřan a Komína.

Zdenka Jelínková autorka pořadu a scénáře


Program slavnosti v Troubsku 1985