Od konce 20.století se v našich myslích zafixovalo jméno Podskalák. Co znamená toto slovo? Je to národopisný soubor? Je to taneční kroužek? Je to snad nějaký klub? Ne, je to opravdový troubský folklór!

Podle naučného slovníku je slovo folklór původu anglického, původně označující “to, co lid ví”. V dnešním pojetí označuje folklór část lidové kultury, zahrnující slovesné, hudební, dramatické a taneční projevy. Vyvinul se z pracovních a obřádních úkonů a ze zábavních projevů. Jeho základní charakteristikou je anonymnost tvůrců, kolektivnost a variabilita. Při rozvíjení tradice je důležitá role individuálního talentu jeho nositelů, tvořivost při výběru prvků z tradice a improvizace.

Slovníkové vysvětlení slova folklór přesně vystihuje náš troubský Podskalák, navíc je nutno k němu připojit skupinu chasníků, která každoročně, tradičně a originálně staví máji přivezenou z lesa koňským povozem.

Založení Podskaláku se uskutečnilo v zasedací místnosti kulturního domu v Troubsku (dnešní Katolický dům) 4. srpna 1980. Posláním národopisného kroužku bylo pokračovat v činnosti svých předchůdců. Zakládající schůzky se zůčastnilo 52 troubských občanů.

O názvu se hlasovalo, jméno je podle místní trati Podskalkem.

K vrcholům první činnosti Podskaláku v počátečním období patří kromě účasti na každoročně pořádaných národopisných slavnostech v Troubsku vystoupení na MFF ve Strážnici v roce 1982 a 1985, účast na přehlídce souborů brněnského regionu – Brněnsko tančí a zpívá, Slavnost v Blučině, účast na Okresních dožínkách v Kuřimi, účast na Šlapanických slavnostech a dalších akcích.

Navázáním úzké spolupráce mezi troubskou TJ Sokol, místní Osvětovou besedou, souborem Podskalák a Okresním kulturním střediskem Brno přerostly v roce 1981 troubské národopisné slavnosti místní rámec a staly se slavnostmi celého brněnského národopisného regionu.

Okresní národopisné slavnosti se v Troubsku konaly v letech 1981 až 1989.

Činnost Podskaláku byla zajímavá i tím, že jeho členové nacvičovali i společenské tance (přední umístění na soutěži- Kuřim 1982)

V prvních letech činnosti měl soubor 38 tanečníků a dalších více jak 60 aktivních příznivců.

V roce 1983 se pořídilo osm ženských pracovních krojů, které se používaly na méně slavnostní akce. Ukázalo se, že je nevyhnutelně nutné šetřit slavnostní kroje, tzv. bíláky. Náklady na pořízení byly hrazeny z činnosti kroužku.

V roce 1984 je činnost ovlivněna odchodem členů na vojnu. Původní výbor přestal pracovat, ale to nemělo podstatný vliv na činnost souboru. Generační problém byl řešen postupně, avšak na začátku devadesátých let došlo k nástupu nové, mladé generace. Činnost souboru v devadesátých letech byla více jak bohatá.

Kromě Svatodušních slavností soubor téměř každoročně vystupuje na Brněnských slavnostech, kde například předvádí stínání berana a dívky tančí královničky.
Soubor je zván na předtančení a vystoupení s Moravskou besedou na plesy v Brně – hotel Voroněž, Boby centrum aj.
Zúčastňuje se natáčení České televize na Staré poště v Pozořicích.
16. 5. 1995 tančí Troubské královničky v Praze na Žofíně.
V roce 1995 a 2004 tančí Podskalák opět na mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici.
Troubské královničky se představují v pořadu ČT Folklorika 2008
V roce 2008 Podskalák vystoupuje ve Francii.

Aktuálně [2019] je posledním velkým představením Podskaláku účast na mezinárodním folklorním festivalu “Strážnice 2018” v regionálním pořadu “Ta brněnská mája tenká”. Kde soubor získává spolu s dalšími účastníky pořadu titul laureát MFF “Strážnice 2018” za výjimečnou prezentaci lidového oděvu a tančeního materiálu z Brněnska.