Svatodušní slavnosti

Troubsko je jednou z obcí, která se hluboce zapsala do historie národopisu Brněnska. Tradice téměř každoročně pořádaných slavností sahá do 90.let 19.století, do samých počátků nejintenzivnějšího a sběratelsky nejhodnotnějšího období obnovy a snahy o zachování lidových písní, tanců, místních zvyků a obyčejů lidové kultury pro budoucí generace.

Velký a vlastně rozhodující vliv na národopisné hnutí měla Národopisná výstava československá (NVČ), která se konala v Praze ve dnech 15.-18.srpna 1895. Již příprava na tuto výstavu dala podnět k buditelské činnosti ve všech koutech země.

V den otevření výstavky se konala první národopisná slavnost v Troubsku, na které bylo předvedeno pásmo troubských zvyků – královničky, troubské hody se stínáním berana, hry dětí, troubská svatba a honění krále. Velký úspěch výstavky a slavnosti v Troubsku rozhodl o tom, že troubští občané pojedou reprezentovat Brněnsko na NVČ do Prahy v roce 1895.

Do Prahy odjelo dvaadvacet krojovaných párů. Troubský ženský kroj byl při průvodu Prahou středem pozornosti návštěvníků.

Předvedení královniček, hodů se stínáním berana… vyvolalo nebývalý zájem pražského obecenstva. Nelze se divit. Byla to velkolepá přehlídka krásy. Troubsko reprezentovalo Brněnsko více jak dobře. Úspěšná účast Troubska na NVČ v Praze postavila národopisné cítění v Troubsku do zcela nových dimenzí.

Po návratu z Prahy zavládlo v Troubsku nesmírné nadšení a trvale obrátilo pozornost široké veřejnosti k lidové kultuře, k lidovému umění.

Již v září 1895 byl ustaven přípravný výbor k založení Čtenářsko-hospodářského spolku PODĚBRAD. Posláním spolku, který byl založen 5. ledna 1896, bylo pracovat mezi lidem na osvětě kultury, zachovat starobylé zvyky, písně, tance, obyčeje a udržovat troubský kroj. Byla založena knihovna, konaly se přednášky, slavnosti a výlety. Troubsko se stalo na dlouhou dobu jediným reprezentantem folklóru Brněnska. Např. 20.června 1897 se zúčastnila troubská mláděž v krojích národopisné slavnosti v Brně.

Po třináctileté záslužné činnosti se spolek Poděbrad rozchází a v jeho činnosti pokračuje od roku 1911 nově založený tělocvičný spolek SOKOL, který udržuje tradici národopisných slavností až do 80.let 20.století.

Připomeňme si větší akce, které se konaly pod hlavičkou Sokola. Již v roce 1914 připadla na sletě v Praze při Moravském dni jedna z pěkných úloh vsi Troubsko, jež osvědčila vícekráte během posledních třiceti let národní vlasteneckou svéráznost. Troubští občané tehdy v Praze předváděli honění krále.

V roce 1931 uspořádal Sokol v Troubsku národopisné slavnosti s názvem Rok naší dědině, kde byly během tří dnů představeny zvyky, obyčeje, písně a tance charakteristické pro život lidu Brněnska. Na slavnosti se tehdy sešlo více jak 2500 diváků.

V roce 1938 se několik krojovaných párů z obce zúčastnilo Hospodářské výstavy v Praze. Na slavnosti, které pořádal Sokol v roce 1956 se v dochovalých dokumentech neprávem zapomíná. Tehdy byla na troubském hřišti předvedena Troubská svatba se všemi zachovalými zvyky, což se opakovalo po 25 letech.

Během padesátých let, v období úpadku národopisného cítění, se v Troubsku formuje skupina šestnácti párů, která se pod hlavičkou Sokola zúčastňuje celostátní spartakiády v roce 1960 a v následujícím roce vystupuje na MFF ve Strážnici.

Po zániku skupiny, jejíž část přešla do Hanáckého kroužku v Brně, nastává téměř dvacetileté období úpadku národopisného hnutí v obci. Z řad Sokola odchází zkušení a obětaví organizátoři, opadá zájem veřejnosti o kolektivní kulturní život, což dokumentuje také skutečnost, že se přestává hrát ochotnické divadlo. Národopisné slavnosti se omezují co do účasti účinkujících i programové náplně. Dochází k situacím, kdy se nekonají vůbec.

V roce 1970 postihla obec velká povodeň. Bylo to v úterý 9. června před svátkem Letnic, takže se slavnosti nekonaly. V roce 1971 se na slavnostech objevují i Královničky, které téhož roku vystoupily i ve Strážnici. V dalších letech úpadek pokračuje. V roce 1975 a 1977 se slavnosti opět nekonají pro nezájem mládeže. V roce 1976 vystupují pouze čtyři krojované páry. Program někdy vyplňují i cizí soubory.

V polovině 70. let je obnovena činnost místní knihovny, která získává nové prostory. Na téměř pravidelných minibesedách se zde schází nejen milovníci knih, ale také zájemci o obnovu starých tradic a folklóru. Prvním počinem byla touha zřídit T-klub, jehož náplní mělo být to, co kdysi v minulosti měl spolek Poděbrad. Zájemci o T-klub upravili, opravili, vymalovali a přichystali klubovou místnost v dnešním Katolickém domě. K oficiálnímu zřízení klubu však nedošlo, neboť pro tehdejší místní politiky to byla jakási nepřijatelná “charta”, a tak pak všichni vyměnili kulturu za něco jiného.

Neúspěch při zřizování klubu všechny neodradil. Minibesedy pokračovali a cílevědomou prací se začli získávat tanečníci, jejich rodiče i vlastníci krojů.

V roce 1978 nastal obrat k lepšímu. Porušení tradic, když na slavnostech vystoupily i manželské páry, neuškodilo. Osm krojovaných párů zatančilo Moravskou besedu, v roce 1979 to bylo již 16 párů a program byl rozšířen o Královničky.

Již na začátku roku 1980 se v knihovně konalo pracovní setkání, které na základě slavností předešlého roku mělo podpořit účast Troubska na Strážnických slavnostech. Vystoupení troubských ve Strážnici v pořadu “Ta brněnská brána” bylo novou vzpruhou pro národopisné hnutí v naší obci.